Kritéria hodnocení žákova záznamu o čtení: překlad z Constructing Meaning (Nancy N. Boyles)

1. verze překladu

Zajímavé jsou především ukázky žákovských odpovědí podle úrovně.

Kritéria hodnocení

Přidávám svá kritéria. Jsou vypracovány z překladů a na základě zkušeností se zápisky žáků. Upozorňuji, že jsou měněna podle potřeby ročníků a přepracovávána. Jednodušší verzi je možné poskytnout žákům, aby věděli, za co jsou hodnoceni. Z kritérií lze odvodit i slovní hodnocení, např. Pokládáš různé druhy otázek, ale nesnažíš se reagovat na otázky spolužáků. Budu ráda, když se podělíte o zkušenosti.

Vlastní kritéria

Nově: Zjednodušená kritéria (aktualizace 7. 8. 2011)

Kritéria vycházejí z mých kritérií a kritérií příručky Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka

Žák sleduje, zda textu rozumí a vyjasňuje si:

• rozpozná, že slovu nebo myšlence nebo pasáži textu neporozuměl
• pozná, zda vyjasnění potřebuje, nebo může číst dál i bez něho
• význam neznámého slova vyjasňuje odvozením, rozložením, z kontextu (teprve když toto vyzkouší, ujistí se u spolužáka, u učitelky nebo ve zdroji – slovníku apod.)
• smysl nesrozumitelné myšlenky vyjasňuje vyslovením domněnek, odhadů (hypotéz) o smyslu
• domněnky, odhady (hypotézy) prozkoumává a využívá při tom vodítka v textu, svou dosavadní čtenářskou či životní zkušenost

Žák si klade otázky

• Položí otázku tázací větou nebo se startérem.
• Umí klást otázky k vyjasňování a ví, k čemu slouží.
• Umí klást hlubší otázky.
• Poslouchá otázky ostatních a přijímá je jako stimul k přemýšlení.
• Rozliší různé druhy otázek.
• Rozliší otázky zajímavé a důležité pro text.
• Pokouší se o odpovědi.

Žák určuje důležité informace:

• najde důležité informace (vzhledem k určitému cíli) – explicitní i implicitní
• vyhledá informace ve zřetelně členěném textu
• určí podstatné připomínky
• vysvětlí důvod svého výběru
• rozhoduje se, zda jsou informace důvěryhodné a zda je potřeba je ověřit
• nalézá informace, které se nacházejí na jednom místě v textu, tak na několika místech nebo ve více zdrojích

Žák předvídá:

• žák předvídá před čtením i během čtení
• předvídá děj, styl, náladu, téma, zprávu od autora
• předvídá z beletrie i odborného textu
• zdůvodňuje a ověřuje své předpovědi svými zkušenostmi i doklady v textu
• obměňuje své předpovědi na základě vývoje příběhu

Žák usuzuje (vyvozuje závěry):

• Z textu vyvodí závěr, který tam přímo není uveden.
• Závěry se opírají o text a o vlastní zkušenosti.
• Rozpozná záměr autora.

Žák propojuje informace v textu se svými znalostmi a zkušenostmi:

• rozpozná, jak to, o čem čte, souvisí s poznatky a zkušenostmi, které již má, případně jim odporuje
• využívá další strategie k vyvozování závěrů pro text

Žák si představuje:

• Vytváří představy s využitím všech smyslů žánrech, knihách určitého autora; tématech; určitých postupech; ilustracích; adaptacích literárních
• popisuje detaily.
• Popisuje, jak se jeho představy mění s vývojem textu.
• vyjadřuje, co se mu líbí a nelíbí a proč
• uvádí, co se mu (ne)líbí na žánrech, knihách určitého autora; tématech; určitých postupech; ilustracích; adaptacích literárních děl
• vyjadřuje, co se mu na textu líbí a proč, a co se mu nelíbí a proč; vyjadřuje se tak i o žánrech, knihách určitého autora; tématech; určitých postupech; ilustracích; adaptacích literárních děl (ty porovnává s předlohou)

Žák shrnuje:

• odliší důležité (hlavní) sdělení od dílčích informací vzhledem k cíli (účelu) čtení
• převypráví text vlastními slovy
• převypráví text v logickém sledu
• užívá pojmy a termíny vhodné pro daný text (zápletka, problém, rozuzlení)
• užívá klíčová slova z textu
• odliší to, co o postavách říká příběh, od (své) interpretace (např. vyplní tabulku postav)
• při samostatné četbě delšího textu čas od času rekapituluje, co už přečetl, a tím si ověřuje
• porozumění (vyšší úroveň)

Žák vytváří svou interpretaci textu:

• Vysvětlí, jak se změnilo jeho myšlení během čtení textu.
• Objasní, jak mu pomohly jednotlivé strategie.
• Vystihne hlavní myšlenku příběhu.
• Vyjádří, jaké poučení si z textu pro sebe odnáší.
• Rozpozná přiznané autorovy záměry – chtěl nás pobavit, informovat, přesvědčit, instruovat k něčemu.
• Odhaduje zastřené autorovy záměry a svoje závěry zdůvodňuje.
• Odhaduje, jak textu budou (mohou) rozumět různí čtenáři (např. pomocí metody poslední slovo patří mně).
• Hodnotí text.