Na čtenářskou poličku si děti pomocí lepicí hmoty vlepují knížečky se svými názory na přečtené knihy. Je vytvořená ze dvou odlišných typů samolepící tapety. Inspirací se mi stal klasický čtenářský strom, který vidíváme zejména na 1. stupni. Na listy stromu si mladší žáčci zapisují názvy knih a dokreslují obrázky. Na druhém stupni požaduji jen krátký obsah, spíše názor a jeho zdůvodění. Žádné kniha byla napínavá a čtenář se ani do konce nenudil. Ale čím byla zajímavá a proč. Naše polička je v tomhle výjimečná. A ještě v jedné věci. Není totiž umístěna v jedné třídě, ale na hlavní chodbě školy, a za druhé - přispívají i zaměstnanci školy. Proč?

Pokud chceme odpovědět na tuto otázku, musíme se obrátit k definici čtenářské gramotnosti. Její součástí totiž nejsou jen dovednosti, ale i další úrovně. V tomto případě nám jde především o kladný postoj ke čtení. Ten se však nerozvíjí zdviženým ukazováčkem a soutěžemi, kdo přečte nejvíce knih. (Tak motivujeme pouze ty nejlepší a soutěživé čtenáře.) Jedné věci totiž využíváme velmi málo - sami sebe a své vlastní zaujetí četbou. Možná mi budete oponovat, ale kolikrát nás žáci viděli začtené do knihy? Kolikrát nás slyšeli hovořit o naší vlastní četbě? Kolikrát jsme jim dali příležitost, aby zhodnotili, jak umíme říct svůj názor na knihu? Nemyslím na Čapka nebo Vančuru, myslím na současnou prózu. V tomhle obdivuji současné sociální sítě. Řada lidí na G+, Goodreads, Databázi knih a podobných streamech a stránkách zdůvodní klady a zápory textů mnohem dovedněji, než jak jsem se to měla příležitost naučit na vysoké škole. Čtenářská polička je prostě jednou z možností, jak stvořit sdílně naladěné klima v celé škole.

Další částí čtenářské gramotnosti je umět sdělit ostatním, co si o knize myslím. Schopnost samostatného přemýšlivého vyjádření nacvičujeme v dílně čtení, kdy mají možnost slyšet mé hodnocení, číst své vlastní knihy a vyjádřit na ně názor. To je vlastně ta druhá možnost rozvíjení kladného postoje ke čtení.

Jestliže vás tady napadá termín modelování, pak je to správně. Tady modelujeme, ukazujeme sami na sobě, svůj vlastní postoj ke čtení. Ten můžeme posunout do vyšší roviny - online sdílení, ať už na bezpečných stránkách, blozích nebo rovnou sociálních sítích určených čtenářům (např. Goodreads nebo Databáze knih)

Nebudu lhát, všichni neprojevují nadšení z toho, že ode mě dostanou domácí úkol. Nicméně se opět ukazuje, že postoje k poličce jsou stejné jak u dospělých, tak u dětí. A o žádné metodě si nemůžeme myslet, že proběhne bez komplikací. Přiznám ještě jednu věc. Protože jsem v posledním roce měla na starosti projekt EU PES, nenutila jsem ostatní tak, jak bych měla, a podle toho tak v současnosti polička vypadá. Přesto však nehodlám svou snahu o
sdílení vzdát.

(Tentokrát nedávám ke stažení obrázek knihy, protože nebyl volně dostupný, ale ráda ho poskytnu, pokud mi napíšete.)

 Moje polička z Goodreads:

Ludmila's bookshelf: read

Osvícení

by Stephen King

Bála jsem se jen do doby, než začali po hotelu procházet duchové. Začátek s retrospektivou, která ukazuje příčiny možné manipulace s myšlením otce, je fajn. Vrchol je příliš rychlý.

tagged: horor

Pí a jeho život

by Yann Martel

U popisných pasáží jsem se nudila. O co autorovi jde, jsem pochopila až po přečtení doslovu.

tagged: klasika

Žítkovské bohyně

by Kateřina Tučková

Skutečně velmi čtivé... Blízké mi prostředím, v jehož sousedství jsem vyrůstala. Přesto jazyk mohl být propracovanější. Vadily mi některé polopatické ohrané motivy (znamínko). Naopak si pamatuji myšlenku, zda lze zachovat lidové tradice ...

tagged: klasika, fantasy, and detektivka