„Let’s play bingo.“ Když obvykle pronesu tuto větu, rozzáří se dětem oči. Baví se a najednou je škola skutečnou hrou. Ale zábava, která je vyhrazena posledním minutám angličtiny, se mi nezdá být pro ostatní předměty dost vhodná, a to ani přes doporučení některých lektorů.

Jenže před časem se objevilo na sociálních sítích čtenářské bingo, tabulka se žánry, které mají děti přečíst a postupně si takto vyškrtat jeden řádek nebo sloupec. Pěkný příklad najdete např. na http://ucitelky.weebly.com/268teniacute-radost-ipady/ctenarske-bingo.

Přiznám se, že jako o motivaci pro druhý stupeň jsem o bingu vůbec neuvažovala. Ale na Pinterestu najdete i jinou variantu: místo žánrů tabulka obsahuje úkoly, které dítě plní při čtení. Např. předpověz další události, najdi čtyři slova, najdi souvislost se svým životem, popiš změnu některé z postav. (https://cz.pinterest.com/pin/185280972145063468/) Tato obměna mi připadla použitelnější. Děti si zopakují různé dovednosti a zároveň mají možnost volby.

Ale co takhle si ho skutečně zahrát? Stačí jen tabulka, ty správné otázky a také jedna podstatná věc: odpověď na otázku, k čemu má vlastně taková poměrně hlučná hra sloužit. Ono se tu vlastně nabízelo řešení jednoho nepříjemného problému. Téměř každou dílnu čtení by totiž měla zakončovat diskuse o tom, co jsme se dočetli. Příjemné povídání v šestce se však u deváťáků změní ve vražedné pohledy. Přece jen, v deváté třídě děti už tak sdílné nejsou. Tak proč si jednou nepopovídat v rámci hry. A možná si o povídání (sdílení) samotném promluvit jako o čtenářské dovednosti.

Začali jsme tedy rozhovorem o tom, jestli rádi o čteném mluví se spolužáky. A dostalo se mi velmi zvláštní a potěšující odpovědi. Ne! Ale hodiny literatury je naučily:

• že se nemusejí za svůj názor stydět,
• že si často ostatní myslí totéž,
• že je občas zajímavé a poučné slyšet cizí názor,
• že někteří lidé sdílí své myšlenky rádi a jiní zase neradi, že jsme prostě každý jiný. Někdo se rád zavře s knihou do svého nitra a jiný sepíše svoji vlastní recenzi na blog.

Takto příjemně naladěni jsme se po krátkém vysvětlení pravidel pustili do hry. Úspěch v hodině byl docela nečekaný. Deváťáci, znudění podobnými úkoly, se docela s chutí prošli. Samozřejmě si nejsem úplně jistá tím, že všichni spolužákům nadšeně naslouchali, ale alespoň jsme dosáhli sdílnější nálady, než je obvyklé.

Pravidla:

Úkolem je vyplnit řádek, sloupec nebo úhlopříčku.

U každého úkolu musí být uvedeno jméno spolužáka a stručná odpověď.

Vždy musíš najít někoho, kdo odpoví kladně. Záporné odpovědi není třeba zaznamenávat.

Neruš ostatní v rozhovoru.

Po splnění úkolu můžeš vykřiknout bingo a vrátit se na své místo.

Čtenářské bingo